Jitka je člověk, který život prostě nevzdává.

Rozhovor s Jitkou v Deníku zde:

Matka byla velice přísná, bála jsem se jí, poslechla na slovo, ale zároveň jsem jí neskutečně milovala. Tento fakt jsem si uvědomila až před několika lety při psychologických terapiích. V mých 15 letech se rodiče rozvedli. Taťka to psychicky neunesl a propukla u něj maniodepresivní schizofrenie.  „Mé dětství bylo zvláštní. Vyrůstala jsem se dvěma staršími sourozenci. Tatínek byl klidný a pohodový člověk, naučil mě hrát na kytaru, zpívali jsme spolu, chodili na ryby. Matka byla velice přísná, bála jsem se jí, poslechla na slovo, ale zároveň jsem jí neskutečně milovala. Tento fakt jsem si uvědomila až před několika lety při psychologických terapiích. V mých 15 letech se rodiče rozvedli. Taťka to psychicky neunesl a propukla u něj maniodepresivní schizofrenie. V roce 2011 jsem podstoupila náročnou gynekologickou operaci a týden po mém návratu z nemocnice odešel tatínek dobrovolně z tohoto světa. To byl velký šok. U mě se projevily komplikace, psychicky jsem se zhroutila a zůstala jsem v invalidním důchodu“.  

Příběh Jitky pokračuje dalšími ranami osudu.  Na jednoho člověka je toho příliš. Ale Jitku to naučilo dívat se na věci i z pohledu plynutí, přicházení a odcházení. Sama říká, že jí to dalo hodně. Neřeší malichernosti a je pokornější. Když pečovala o maminčina nemocného partnera, absolvovala s ním téměř veškeré chemoterapie a ozařování. „Hodně jsme se spolu nasmáli a člověk věří…Když mu začaly padat vlasy, řekla jsem, že se klidně také oholím, protože to jsou JEN vlasy“ říká Jitka a dodává: „celkem dost negací na jeden život, ale člověka to musí posílit a nutí jej hledat a užívat si to dobré“.

„S Jitkou jsme během stříhání a barvení vlasů moc nemluvily, já jsem pracovala a ona si užívala chvíle, kdy o ni někdo pečuje. Za jejím úsměvem jsem nevnímala žádné obavy nebo očekávání. Jen velký klid a smíření s tím, co přijde. Z fotek je to myslím vidět. Kdybych jí střihla úplně „nakrátko“, byla by v pohodě.  Ale jejich vlnitých vlasů by byla škoda, moc jí sluší. Světlá barva také.  Jitka se mezi usměvavými lidmi z našeho tvůrčího týmu cítila dobře a to v proměnách funguje. Spokojenost dělá krásu a naopak“ říká Jana Burdová. Zvládla bezvadně i fotografování, což bývá pro naše Proměny obávaný den.  Dva týdny po akci nám přišel od Jitky email: Díky Proměně se mi mění myšlení, pohled na život i život sám. Záměrně píši mění, protože ten proces se stále vyvíjí a posouvá mě to úplně jinam. Opravdu děkuji. Jitka je prostě člověk, který to nevzdává. Ať je inspirací pro ty, kdož nemohou najít sílu na to, co jim život přináší.

Jitka je šestou proměnou, takže kdo z vás čekal s hlasováním, může vybírat. V …………….  připomeneme všech šest odvážných žen ve velké rekapitulaci.  Těšíme se na vaše hlasování.

Tvůrci:

Produkce: Studio Jana Burdová

Photo: Milan Stryja/ www.milanstryja.com

Vlasy: Jana Burdová

Styling: Linda Radostová/ Pietro Filipi